Ležáky ležící
mezi obcemi Miřetice a Dřeveš na
Chrudimsku, byly osadou chudých kameníků a drobných chalupníků. Celá vesnice se rozprostírala v údolí mezi několika kopci. Centrum obce tvořilo 9 stavení. Nejstarší a zároveň největší stavbou byl ležácký mlýn vystavěný v 17. století. Osadu
24. června 1942 Němci vypálili jako pomstu za atentát na zastupujícího říšského protektora
Reinharda Heydricha. V osadě působila odbojová skupina
Čenda.
Hrdinní obyvatelé pomáhali ukrýt
paravýsadek Silver A, složený z velitele Alfréda Bartoše, radisty Jiřího Potůčka a Josefa Valčíka. V nedalekém lomu
Hluboká radista Potůček ukrýval vysílačku Libuše, díky které se podařilo dostat informace vedoucí k plánování atentátu na Heydricha do Velké Británie exilové vládě, první vysílání proběhlo 15. ledna 1942. Informace byly cenné a díky nim se podařilo atentát na Heydricha 27. května 1942 uskutečnit. Heydrich zemřel 4. června, poté nastal velký hon na atentátníky, 16. června zradil parašutisty Karel Čurda, který udal i paravýsadek Silver A. Gestapo však na to přišlo a rozhodlo se obec
pro výstrahu zlikvidovat a navždy ji vymazat z mapy. Nacisté přišli do Ležáků 24. června. Všichni obyvatelé proto byli zavražděni, pouze dvě malé holčičky přežily a byly poslány do Německa na převýchovu.

Dospělí
obyvatelé byli podle stanného práva
zastřeleni, ležácké děti byly převezeny do Lodže a později do Chelmna, kde byly v létě
1942 zplynovány společně s dětmi z
Lidic. Všechny cenné věci z chalup gestapo uloupilo a posléze byla celá
osada zapálena. Na místě osady zůstalo jen údolí plné dýmu. Nacistické zlobě neušel ani rybník – koryto tekoucí kolem mlýna bylo odsunuto. Krutou ironií osudu je, že si
šéf pardubického gestapa Clages v těsném sousedství Ležáků postavil svůj víkendový domek. Těla všech zastřelených byla odvezena do krematoria a spálena. I jejich
popel byl zabaven gestapem a nakonec vysypán do
Labe.

Dnes osadu v údolí říčky
Ležák připomíná upravené
prostranství s muzeem, restaurací, památníkem a takzvanými
hrobodomy, což jsou obnovené půdorysy ležáckých domů se žulovými deskami a jmény rodin, které v nich v době masakru žily. Upravené území ležáckého památníku a okolní příroda nabízí návštěvníkům
možnost procházky i dostatek prostoru k zamyšlení.
Osud, který potkal obyvatele osady Ležáky v roce 1942, se konečně dočká svého filmového zpracování. Natáčení
historického filmu Ležáky připravuje tvůrčí tým Tomáše Magnuska a Miroslava Novotného, který stojí za námětem filmu. Premiéra filmu se chystá na podzim 2026.
Památník Ležáky připomíná tragédii z 24. června 1942, kdy byla osada vyhlazena nacisty kvůli parašutistům atentátníkům.
Dne 24. června 1942 byla osada Ležáky vyhlazena nacisty jako pomsta za atentát na Reinharda Heydricha.
Protože v osadě byla objevena tajná vysílačka Libuše, kterou používali parašutisté plánující atentát na Heydricha.
V osadě žilo 53 obyvatel.
Dospělí byli zastřeleni a děti byly odvezeny a v létě 1942 zplynovány.
Na místě bývalé osady je památník s muzeem, restaurací a obnovenými půdorysy domů s jmény obětí.
Vysílačku Libuše ukrýval radista Jiří Potůček v nedalekém lomu Hluboká.
Díky vysílačce se podařilo předat informace exilové vládě ve Velké Británii, které vedly k plánování atentátu na Heydricha.
Po smrti Heydricha nacisté zintenzivnili hon na atentátníky a rozhodli se osadu Ležáky vypálit a zavraždit její obyvatele.
Nejstarší a zároveň největší stavbou byl ležácký mlýn postavený v 17. století.
V osadě působila odbojová skupina Čenda, která pomáhala atentátníkům.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.