Rodinné klany: Dientzenhoferové, architekti a stavitelé vrcholného baroka

Zahrada břevnovského kláštera, někdy zvaná také Markétská je společně s klášterem chráněna jako národní kulturní památka ČR. Dělí se na dolní (klauzurní) část a horní sad. Dolní část je otevřena během dne, horní sad můžete navštívit kdykoliv. Pavilon Vojtěška je přístupný pouze s průvodcem.

Zvonice, která sloužila zároveň i jako požární hláska a sídlo ponocného, byla sice budována spolu s kostelem sv. Mikuláše, ale její větší část byla postavena až po dokončení chrámu. Od května 2019 je zvonice znovu přístupná pro veřejnost.

Dokážete si představit, že Prahu dříve svíraly mocné hradby s mohutnými bastiony a několika málo branami, které dovolovaly vstup do "pevnosti"? Jedním z dochovaných fragmentů barokního fortifikačního systému se stala Písecká brána na Praze 6.

V Praze na Hradčanech se již více než 300 let nachází pozoruhodný areál Lorety sestávající z ambitů, barokního kostela Narození Páně, Svaté chýše a věže s hodinami a světoznámou zvonkohrou.

Počátky kláštera sahají až do začátku 13. století. V roce 1999 byla v opatském kostele sv. Vojtěcha nalezena unikátní kopie Turínského plátna z roku 1651. Na světě se nachází kolem 40 podobných historických kopií, broumovská je však jediná ve střední Evropě (severně od Alp).

Kostel sv. Jiří a Martina stojí na návrší nad řekou Stěnavou uprostřed hřbitova. Jedná se o jediný broumovský vesnický kostel, jehož plány nenačrtl žádný architekt z rodu Dientzenhoferů.

Tento první mužský benediktinský klášter v Čechách, ležící na polovině cesty mezi Pražským hradem a Bílou horou, založili 14.1.993 pražský biskup Vojtěch a český kníže Boleslav II. Podle legendy se název kláštera odvozuje podle břevna, které leželo ve studánce, u níž se Boleslav s Vojtěchem setkal.

S historií Břevnovského kláštera je úzce spjat i pivovar, který mohl vzniknout již krátce po založení kláštera. Jeho existence je nepřímo doložena listinou z 13. století a představuje významnou součást hospodářského zázemí kláštera.

Původně gotický dům, renesančně a roku 1704 barokně přestavěný Kryštofem Dientzenhoferem. V letech 1705–23 patřil J. B. Santinimu, který vytvořil vrcholně barokní domovní průčelí, z nějž se zachovaly jen zvlněné římsy. Dnes se zde nachází Hostel Santini Prague.

Kostel svatého Tomáše na Malé Straně stojí už téměř 800 let. Jedinečný architektonický celek v sobě spojuje tři stavební epochy – gotiku, renesanci a baroko. V kryptě kostela je pochována řada významných lidí a vztahuje se k němu i působení jednoho z nejznámějších kronikářů Václava Hájka z Libočan.

Kostel sv. Mikuláše na Malé Straně patří k nejpřednějším barokním stavbám Evropy a bývá označován za nejkrásnější stavbu českého baroka. Jeho mohutná kupole a štíhlá věž jsou neodmyslitelnou součástí panoramatu Pražského hradu. Zvonice překvapivě nepatří ke kostelu a má zvláštní vchod.

Kulturně-vzdělávací centrum Hroznatova akademie působí v prostorách jižního křídla kláštera, které v letech 2012-2015 prodělalo rozsáhlou rekonstrukci. Jeho cílem je prezentovat veřejnosti místo, ve kterém sídlí a jeho historii, a nabídnout zajímavé aktivity všem, zejména z regionu.

Jedná se o komplex několika budov zvaných Šlikovský zámek, Lauenburský zámek a Palác princů. Jižně a zejména západně od zámku se rozprostírá Zámecký park – kdysi zvaný osmý div světa.

Historické jádro města je od roku 1981 městskou památkovou rezervací. V jednom z nejstarších měst v Česku najdeme románský hrad, dvoupatrovou kapli sv. Martina, Erharda a Uršuly nebo kostel sv. Mikuláše a sv. Alžběty. Náměstí se pyšní Špalíčkem – souborem kupeckých domů ze 14. století.

Nedaleko Sokolova se nachází velice půvabné místo. Dostalo název Chlum Svaté Maří a je jedním z nejvýznamnějších a nejkrásnějších barokních souborů v celé České republice. Jedná se o areál a komplex budov bývalého kláštera, k němuž se přidružil kostel svaté Maří Magdalény.

Na místě dnešního kostela stával dřevěný kostel patřící protestantům, který byl roku 1724 zbourán. Současný kostel sv. Barbory byl postaven v letech 1725 – 1727 pravděpodobně podle plánů Kryštofa Dientzenhofera, stavbu však vedl jeho syn Kilián Ignác Dientzenhofer.

Unikátní komplex jedenácti středověkých kupeckých domů zvaný Špalíček se nachází v severní části chebského náměstí Krále Jiřího z Poděbrad. Seskupení domů, které vyrůstalo od 13. století na místě kramářských bud a masných krámů, rozděluje Kramářská ulička široká pouhých 160 cm.

Osmiboká centrální budova se dvěma řadami oken s jehlancovou střechou a sloupkovou lucernou byla postavena na místě špitálního kostela v letech 1692-1699 Kryštofem Dienzenhoferem.

Kostel sv. Maří Magdalény tvoří výraznou dominantu obce Božanov. Barokní kostel byl postaven v letech 1735-1743 a je pravděpodobně dílem K. I. Dienzenhofera. Jeho zvláštností je především kruhový půdorys hlavní lodě a eliptický presbytář, na nějž navazuje hranolová věž.

Na řece Teplé, v Tepelské vrchovině na západě Čech, leží nedaleko Mariánských Lázní město a klášter Teplá. Prohlédnete si zde historické interiéry s rozsáhlou knihovnu, součástí expozice je kompletní sbírka portrétů všech opatů, kteří vedli klášter od 12. až do 20. století.

Kostel sv. Jakuba Většího stojí na místě původního dřevěného kostelíka, který je poprvé připomínán k roku 1386. Kostel se nachází na návrší v severní části obce Ruprechtice na Broumovsku uprostřed hřbitova.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1361, městem jsou Smiřice od roku 1659. Město se mimo jiné chlubí tím, že zde byl po 1. světové válce postaven jez s nejvyšším převýšením na Labi.

Unikátní architektonickou památkou regionu Broumovsko jsou barokní kostely, postavené na území broumovského opatství podle plánů Kryštofa Dientzenhofera a jeho syna Kiliána Ignáce. Kostely vznikly v poměrně krátkém čase, v rozmezí let 1719-43.

Kostelík Máří Magdalény z roku 1693 byl vybudován stavitelem Kryštofem Dienzenhoferem. Vzorem pro vybudování kostelíka byla skalní kaple ve francouzském Aix en Provence, kde sv. Maří Magdaléna dlela na pokání. Zvláštností této stavby byly vnitřní omítky napodobující krápníkovou jeskyni.

Barokní chrám z osmnáctého století je nejvzácnější památkou Nové Paky. Kostel Nanebevzetí Panny Marie dokonce patří mezi nejkrásnější barokní stavby první čtvrti 18. století ve střední Evropě.

České muzeum hudby schraňuje ve svých sbírkách více než 700 000 hudebních exponátů. Kromě notového archivu, sbírky hudebních nástrojů nebo hudební fonotéky také pozůstalosti Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany a dalších významných hudebních osobností.

Jedna z nejstarších a nejhezčích částí Prahy se rozkládá mezi Vltavou a Pražským hradem. Ve spleti romantických dlážděných ulic se spoustou malebných domů, paláců a kostelů čeká celá řada dalších atraktivních míst, namátkou ostrov Kampa, barokní chrám sv. Mikuláše nebo barokní palácové zahrady.

Známé evropské mariánské poutní místo, barokní architektonický skvost, se tyčí nad městem Příbram již více než 300 let. Původní kapli ze 14. stol. roku 1647 přebudovali jezuité na svatyni, Svatá Hora stala jedním z nejznámějších poutních míst ve střední Evropě. V roce 2015 byla rekonstruována.

Severně od Mníšku pod Brdy na návrší Skalka se nachází poutní místo s kostelíkem sv. Maří Magdaleny. K vrchu Skalka vede z městečka Mníšek pod Brdy naučná stezka s obnovenou křížovou cestou s kapličkami z roku 1672. Od kostelíka je krásný výhled na město Mníšek pod Brdy i jeho okolí.

Jméno Kiliána Ignáce Dientzenhofera znají všichni milovníci barokní architektury. Ze dvou set jeho staveb většina patří mezi skutečné barokní skvosty v čele s kostelem svatého Mikuláše na Malostranském náměstí. Mistra vrcholného baroka, geniálního architekta a autora nejkrásnějších sakrálních staveb v Čechách vám představí portál Kudy z nudy.

Mistr vrcholného baroka, geniální architekt a autor nejkrásnějších sakrálních staveb v Čechách, to byl Kilián Ignác Dientzenhofer (1. září 1689, Praha – 18. prosince 1751, Praha). Nejtalentovanější a nejproduktivnější člen věhlasného stavitelského rodu Dientzenhoferů byl jedním z těch, kdo české krajině vtiskl její originální barokní ráz.

Ráz české barokní krajiny výrazně ovlivnily desítky kapliček, kostelíků a kostelů roztroušených volně na tradičních poutních místech i v okolí lidských obydlí. Velký vliv na jejich podobu měla rodina architektů a stavitelů Dientzenhoferů. Vydejte se na výlety za skvosty z pera Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhofera.

Co všechno nám v českých zemích zbylo po císaři Josefovi II. (13. března 1741, Vídeň – 20. února 1790, Vídeň)? Není toho právě málo: například obliba jména Josef, města Terezín a Josefov, a také řada panovníkových soch a pomníků. Jeho vláda proměnila téměř všechny oblasti života v habsburské monarchii: Josef II. přispěl k jejímu hospodářskému rozvoji, posílil armádu, výrazně změnil trestní právo, zavedl reformy školství a také zřídil sítě nemocnic.

V dobách baroka zamířila do českých zemí řada italských umělců. Patřil k nim i architekt a štukatér Carlo Lurago (1615, Pellio Inferiore, Itálie – 22. října 1684, Pasov). Mezi jeho nejvýznamnější stavby patří Klementinum v Praze, poutní areál na Svaté Hoře u Příbrami a zámek Humprecht u Sobotky. Do stejné rodiny patřil i Anselmo Lurago (leden 1701, Como, Itálie – 29. listopadu 1765, Praha), poslední významný umělec rodu Luragů a představitel pražského rokoka.

Když se píše o stavitelské rodině Dientzenhoferů, nejčastěji se objevuje jméno Kiliána Ignáce. Jeho otec Kryštof Dientzenhofer (7. července 1655, St. Margarethen, Německo – 20. června 1722, Praha) zůstává skrytý v pozadí a téměř neznámý. Přitom i jeho dílo je mimořádné svým rozsahem i úrovní barokní architektury.

Máte rádi klasickou i moderní architekturu, obdivujete historické památky i nadčasové futuristické stavby? Pojďte s Kudy z nudy objevovat stavby známých českých architektů a jedinečnou architekturu z nových i starých časů.

Česká barokní krajina, kostely, statky, zámky, usedlosti, ale i drobné sakrální stavby, patří podle některých kunsthistoriků k nejcennějšímu příspěvku, který v oblasti kultury dala Česká země celému světu. Ne nadarmo je soubor našich barokních památek tím nejrozsáhlejším památkově chráněným souborem u nás a nikoli nadarmo chrání jeho notnou část i UNESCO. Nejvýznamnějšími barokními architekty byli Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové a tvůrce tzv. barokní gotiky Jan Blažej Santini Aichel. Matyáš Bernard Braun je autorem alegorických soch ctnostní a neřestí v Kuksu. Jan a Ferdinand Maxmilián Brokofové osadili sochami světců Karlův most. Světového věhlasu dosáhli malíři Karel Škréta, Petr Brandl a Václav Vavřinec Reiner. Inspirujte se na Kudy z nudy a vydejte se poznat období, které pozměnilo ráz naší krajiny.

Pražské baroko by nemělo svůj skvělý zvuk a pověst bez otce a syna Dienzenhoferových. Kryštof Dienzenhofer (1655–1722) přišel do českých zemí z Bavorska. Začínal jako pevnostní stavitel, postupně mu byly svěřovány přestavby kostelů, klášterů, kaplí a domů. Často pracoval společně se synem Kiliánem Ignácem (1689–1751), případně syn dokončoval práce, které otec zahájil.

Pražské baroko je skutečný pojem. Objevíte je téměř všude, nechalo svůj otisk na fasádách kostelů, paláců i měšťanských domů na Malé Straně a na Starém Městě. Barokní architekti vtiskli městu nad Vltavou neopakovatelný styl a jedinečnou krásu, která přitahuje návštěvníky z celého světa.

Broumovsko je kouzelným krajem pískovcových skal a zapomenutých barokních památek. Mimořádný genius loci má zejména skupina zdejších kostelů, nádherně zasazených do okolní krajiny. Každý je malým architektonickým skvostem. Bohužel se na většině nemilosrdně podepsal zub času. V současnosti probíhá mohutná iniciativa na jejich záchranu, a tak se některé už začaly pomalu opravovat. Jeďte se podívat, jak znovu nabývají svou ztracenou krásu.

Malostranský hbitov patří k unikátním památkám na území Prahy a celé České republiky. Jsou zde pohřbeni význační představitelé národního obrození i význační architekti, sochaři a malíři.

Rozsáhlý barokní palác, který dal v druhé polovině 17. století vystavět tehdejší nejvyšší kancléř Jan Hartwig z Nostitz v sobě skrývá unikátní knihovnu s 15 tisíci historickými svazky, kapli a obrazárnu. Palác není běžně přístupný, konají se zde však krátkodobé výstavy.

Malebné náměstí je odedávna centrem Malé Strany. Místo pro něj bylo vybráno v blízkosti brodů, mimo dosah častých záplav, kterými byla pověstná neregulovaná řeka Vltava. Náměstí je součástí Královské cesty – procházely tudy korunovační průvody a za Rakouska-Uherska tu sídlily nejvyšší zemské úřady.