Pro mnohé je Cesta Jaroslava Krejčího jednou z nejkrásnějších stezek Podyjí. Z hlubokého údolí pravého břehu řeky Dyje vytáhne turisty na romantickou vyhlídku Sealsfieldova kamene a pak znovu přivede k řece do lokality Devíti mlýnů.
Pojmenovaná je po jednom z otců
Národního parku Podyjí a klíčové osobnosti novodobé ochrany přírody na
Znojemsku.
Jaroslav Krejčí (13. 3. 1935 – 27. 2. 1999) dokázal v osmdesátých letech navzdory složité situaci normalizačního Československa prosazovat moderní
ochranářské principy a jeho vizionářské principy přírodě blízkého lesnického hospodaření respektuje Správa parku i dnes.
V sedmdesátých letech neuniklo pozornosti odborníků ani malebné a svojí přírodní pestrostí jedinečné území středního toku
Dyje mezi
Vranovem a
Znojmem. Právě Krejčí byl na konci sedmdesátých let jedním z hlavních iniciátorů vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Podyjí a na počátku následující dekády se postavil do čela její správy.
Stezka o délce 5,5 km vás provede od
Hnanic (přístřešek Pod
Šobesem) k bývalému
Judexovu mlýnu, bývalému Mlýnu Papírna, ke kamenným mořím, a nakonec k vyhlídce
Sealsfieldův kámen.
Pronikněte do tajů Cesty Jaroslava Krejčího v Národním parku Podyjí a zjistěte více o ochraně přírody na Znojemsku.
Jaroslav Krejčí byl jedním z otců Národního parku Podyjí a klíčovou osobností ochrany přírody na Znojemsku.
V osmdesátých letech prosazoval moderní ochranářské principy navzdory složité politické situaci v normalizačním Československu.
Stezka slouží jako pocta Jaroslavu Krejčímu a nabízí návštěvníkům možnost objevovat krásy Národního parku Podyjí.
Cesta má délku 5,5 km a vede od Hnanic, přes několik historických mlýnů, ke kamenným mořím až k vyhlídce Sealsfieldův kámen.
Z vyhlídky Sealsfieldova kamene se návštěvníci mohou kochat romantickým výhledem na údolí řeky Dyje.
Lokalita Devíti mlýnů je oblast při řece, kde se nacházely historické mlýny, a je součástí trasy Cesty Jaroslava Krejčího.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.